Hořící keř

Agnieszka Holland se neubránila růžovým emocím a její vlastní zainteresovanost se stala největší překážkou celého tématu. Nejhorší je to prolínání skutečných dokumentů a nekonečné záběry na Táňu Pauhofovou, kterak vstřebává nejrůznější kapitoly dějin. ___ Podruhé na #finaleplzen ještě únavnější. Hořící keř ve skutečnosti není Palachiádou, ale ženským filmem od režisérky o super ženě JUDr. Dagmar Burešové, která navzdory velmi namáhavé a klíčové roli v Palachově kauze nemá nejmenší problém hájit zájmy Palachovy rodiny, ale také vychovávat dvě holčičky povinné docházkou do mateřské školy, být dokonalou manželkou a morální občankou. Je okouzlující v každé situaci, nikdy jí nezklame make up, účes stále drží a pokud dostane dlažební kostkou během demonstrace, tak je ještě krásnější, než v soudní síni. Dokonalost interpretace Pauhoufové nepřipouští jediný lidský rozměr v postavě této neomylné právničky, která ač de facto zničila kariéru svého muže a Palachovým dodala jen jistou naději, bylo vše odpuštěno, zkrátka proto, že se rozhodla stát na správné straně barikády. #hbo (17.02.2014)

|| Scenár: Štepán Hulík | Hudba: Antoni Lazarkiewicz | Distribúcia: HBO Europe | Štúdio: nutroprodukce, HBO Europe || Už druhý, dušu drásajúci film za krátku dobu, čo som videl. Tento počin je z dejového hľadiska príliž úzkoobjektívny na to, aby plnohodnotne naplnil 206 minútovú metráž. Kôli televíznej produkcií je hromadných scén minimum, a všetky veľké udalosti doby sú buď pársekundové dobové zábery, alebo opísané formou tituliek. Je to samozrejme pochopiteľné, ale týmto spôsobom to mal byť radšej jeden 100 minútový kus, a celku by to prospelo v takej miere, že by to fungovalo ako celovečerný, plátnuhodný film. Takto je to rozťahaná právnická dráma s evidentným koncom. Duša mi trpela o to dlhšie. A to nemám rád. 72% | HD, THX, CZ DTS | (08.12.2013)

S radosťou dávam to najvyššie hodnotenie. Kvalitný český seriál, ktorý si vzal na mušku skutočné udalosti okolo ´69 od momentu upálenia Jána Palacha. Všetko od scenára, kamery, atmosféry funguje na výbornú, charaktery postáv sú dostatočne vykreslené a pútavé a fakt, že sa všetko reálne odohralo ma mrazí ešte teraz. Respekt. (11.09.2013)

Skôr ako horiaci ker mi celok pripomína pripálenú kašu. Prvá časť len verklíkuje príbeh, dôverne známy každému, čo sa audiovizuálne nejako obtrel v minulosti o tému Palach. Postava vyšetrovateľa (Ivan Trojan) úplne nadbytočná, k čomu to malo smerovať neviem. Vytvorená asi preto, aby si tam zahral Trojan. Poukázanie na protivenstvá totality pri snahe dobrať sa spravodlivosti voči vrchnosti sú v poriadku. Len mi nedá na kontinuitu režimov nepoukázať v nasledovných kauzách.: Pri snahe doručiť zásielku zo súdu vtedy a dnes nie je až taký veľký rozdiel - slovenskému súdu sa mesiace nedarilo doručiť, z takmer rovnakých dôvodov ako vo filme, predvolanie na súd predsedovi vlády Slovenskej republiky Robertovi Ficovi. Pri obvinení starostu bratislavskej mestskej časti Rača, zastupujúceho vtedy vládnuce Kresťanskodemokratické hnutie (KDH), sa na Ministerstve vnútra pod riadením KDH sa záhadne stratila (a nikdy nenašiel) zvuková nahrávka,usvedčujúca starostu z korupcie. Oficiálna nahrávka kauzy Gorila, usvedčujúca rad popredných politikov z korupcie, bola na príkaz Ústavného súdu Slovenskej republiky zničená. Korupčný generálny prokurátor, tvoriaci takmer oficiálny pár s mafiánskym bossom, ktorý si dosadzoval ľudí na generálnej prokuratúre a premával sa po jej chodbách ako pán, behá spokojne po slobode. Rôzni aktivisti a novinári, venujúci sa kauzám politikov, boli viacnásobne a sústavne sledovaní vozidlami tajnej služby. A to som len upozornil na zhodné prvky z deja filmu, v ňom poukazujúce na ničomnosť režimu za socializmu a vtedajší nespravodlivý výkon spravodlivosti. Analógie sú viac než podobné. Zmenou režimu sa tieto praktiky vôbec nezmenili. Len sofistikovanejšie pritvrdili. (06.09.2020)

Těžko na tomhle filmu hledám šrám. Nejvíce mě vyděsila plíživá normalizační destrukce duše. Z dnešního pohledu jsou hranice mezi dobrem a zlem vidět poměrně jasně, ale tehdy, když byla minulost ještě současností, mnozí sklouzli na "temnou stranu" docela nepozorovaně, třeba jen pro snahu ochránit své nejbližší. Cesta pak vedla od kompromisu ke kompromisu a nakonec ke zlomenému svědomí. Agnieszka Holland mi připravila mocný apel vůči mravní ukolébanosti. Burcuje mě, abych si dával pozor na všechny snazší, příjemnější a bezpečnější životní volby, za něž se platí byť jen trochu nahrbenými zády. (18.12.2013)